Den čtvrtý / slunce v duši

Čtvrtý den - Slunce v duši

Po každé bouřce se mraky roztrhají a vyleze zase jednou slunce. No a je to tady! Děkuju za dnešní prosvícenej den! Navíc promenáda bez turistů, to je pro mne ten největší benefit! To je jak Slunce v duši! Je pravé poledne, je čas vyrazit! Už i Rogla a jeho panošové jsou v trapu… Musím tedy jet i já, už je čas!

Myslíš, že budeš dnes rychlejší, říkám si? Už, chlapče, nikdy nebudeš(možná maximálně tak cestou ke dveřím s panáčkem :-D), odpovídám svému vlastnímu stínu… Můžu mu nastoupit kolikrát chci a furt je přede mnou :-), a tak to šlo dnes po většinu času. Brzy začnu asi trpět samomluvou(což rozhodně není na škodu, pomáhá to třídit myšlenky ;-)).

Myšlenek jsem ale zatím moc nevyplodil, zato těch káv bylo dnes nějak hodně… Nejsem James Bond, dnes neumírej, říkám si a zkouším roztočit nohy do provozních otáček :-). Ale co to? Vždycky to rozjedu na čtyřicet a za chvíli zjistím, že nejedu ani třicet... Že by drhly ložiska??? :-D

V půlce švihu potkávám “ železnou “ Spartu, Richarda s Tomášem. Kousek s nimi popojedu, poklábosíme a daváme další kafe, aby jich nebylo málo ☠️…

Pak už se jen otočit k domovu a znovu si povídat ještě chvíli sám se sebou… No a potom už jen obžerství na večeři a pokusit se trochu popracovat před večerkou. :-)