Den první / cestou, nic víc, jedu krajinou!

První den. Jen cesta přede mnou, jedu krajinou, nemyslím, jenom koukám a šlapu, nic víc... 
A jinak? Nic, všechno v poho.
Snídaně cajk! Kolo od Kerstin cajk! Kafe výborný, cajk! Svítí slunce nad hlavou, cajk! Nebe je modrý, mráčky bílý, cajk! Skoro nefouká, cajk! Bageta � cajk!

Den jako malovanej, nohy zkouším rozmotat a výletním tempem obrážím první “stotřicítku” ��‍☠️… Jedu sám, nic mě nebolí, jedu sám a užívám si “chlapský mlčeni”( i ticho může být výmluvné, umíme-li mu naslouchat;-)) …prostě, co víc si přát?!

Snídaně, skoro jako u Tiffanyho :-D

... má ten palmární účet něco společnýho s těma palmama??? To by mohlo bejt fajn... :-D ... černá káva, ta sílu dává... ;-) A když ne, tak aspoň je to příjemnej start do novýho dne.

... černá káva, ta sílu dává... ;-) A když ne, tak aspoň je to příjemnej start do novýho dne

Tady se půjčuje co?

... no přece tohle - kolo! ;-) A už se šinu v dál...

Jenom klid a pohoda, nic než pohoda...

Už víte, co je to psychoterapie??? ;-)

... kdy tady asi tak dělaj jarní(nebo podzimní?) prořez?

První dnešní bufet.

Takhle tady vypadaj výtluky na vozovce. Co by asi tak museli dávat u nás namísto kuželu??? :-D

I při dovolenkovým tempu je třeba myslet na zastávku na občerstvení a natažení nohou. Druhý bufet.

... "honím" se jen se svým stínem :-D

Hotovo. Teď už jen naslouchat šumění moře...