Den šestý / kolem ostrova

A že se nedá objet za jeden den víc pěknejch míst? ;) Když se vypne hlava ve stylu no brain/no pain…, tak se dá zvládnout dost, víc než si sami myslíte. Před pár lety jsem to sám na sobě aplikoval často a to nejen při tréninku, ale hlavně při závodech.

Čas je pojem relativní…, rychlost není důležitá, stačí jet podle pocitu, občas se někde zastavit a najíst a hlavně koukat na tu krásu kolem sebe a nechat vše plynout a užívat si to, že nikam nespěcháte a nic nemusíte - takhle nějak asi, bez našich zásahů, funguje příroda a celý vesmír...

No a když dorazíte za tmy do města a na pláž, stačí si dat trochu chytrý vody a najednou zjistíte, že je tu vlastně nový den! B)

Loučím se tímto z ostrova zaslíbeného, děkuju za všechno, co mi zde bylo dopřáno a třeba zase někdy na "slyšenou" ! ;)

Děkuji vám za pozornost!

Cuba Libre

... i ten Pán tam někde nahoře si občas chce hrát, tak si tady postavil "autodráhu", ...

... a nechá nás, abychom si tady taky občas zaskotačili a ještě si užívali "doplňkových služeb", jako jsou třeba tyhle super výhledy v ceně zájezdu!

Dřív se do rodinných alb fotili chlapečci v námořnickejch oblečcích, ten jsem nesehnal, tak alespoň takhle. ;)

Znáte film - Sedím na konári a je mi dobre? Na zídce se taky fajn sedí. :D

Zvláštní, ... tady se člověk o ten úsměv ani nemusí moc snažit ...

Něco, na co všichni zapomínáme a je to škoda (nejsem jinej, taky mi to běžně nejde) - jen tak lelkovat nebo, jak říkal ten medvěd od Kolína, hrát si na nejlínějšího chlapa pod Sluncem ;)

... uvolní se nejen mysl, ale i klouby ;) - lepší než návštěvy doktorů.

To není ten tichý američan v Praze, to je ještě tišší komisař na Mallorce :D

Jaký to asi je, sloužit na majáku?

Tolik sluníčka, tolik vody, tolik pohody!

Velký pomocník námořníků na malé výspě ...

Tak tudy cesta vede! ;)

Není počítačově upraveno! To je realita! ;)

Je toho tolik! A sdílená radost je dvojnásobná radost!

Vypadá to, jako kdyby se z moře vynořil nějakej velkej krokodýl a chystal se sežrat tu malou skalku.

Chtěl jsem vám ukázat, jak se mi z té nádhery dme hruď, ale sjelo to nějak níž ... :D

Praotec se rozhlížel z Řípu, zkouším, jaký by to asi bylo tady...

... taky by se to asi dalo, ...

Trochu jsem se vyladil do celkového stylu okolního prostředí ;)

... nedá se nic dělat, pomalu končíme, ...

... ještě pár grimas na rozloučenou, ... :D

... podělit se s kamarády, ...

... popřemejšlet, jestli s sebou mám nějaký to euro nebo kartu, ...

... pro jistotu obhlídnout, kudy nejrychleji pryč, kdyby šlo do tuhýho, ... :D

A už zase na cestě za snem, za Sluncem, ...

Jen tak jedu, koukám kolem, v hlavě vzdáleně hraje nějaká příjemná hudba, pofukuje teplej větřík, ...

Jen tak, žádnej spěch, nic nebolí, je mi fajn.

... hodiny právě odbíjejí.

Enervit nemaj v nabídce... ;) Vadí? Nevadí! :D

Klid, ten tady cítíte úplně všude.

Tady tuplem!

U nás už se začalo s vánoční výzdobou... :D

Co to vidím? Bar! Zastávka...? ;)

Krasavec!

Co nám zbývá? Ještě se prokličkovat pár zatáčkama...

... hodit okem po posledních vyhlídkách, ...

... a chtě nechtě se blížit na základnu.

Ze vzdáleného kostelíka symbolicky zvoní na rozloučenou.

Dnes ještě tady, zítra už, ... zase doma! ;)