Tak v sobotu bylo opravdu horko! A to nejen proto, že slunce od rána pálilo, ale on mě poprvé za celou mou historii Zeleňáku trošku popálil i ten rozehřátej asfalt :)...
Na klasickém Zeleňáku se jelo trochu moc nervózně víc jak prvních 30 kilometrů... Koníků, co si dělali ambice na vítězství(včetně mě samotného) bylo víc než dost. A popravdě, proč taky ne, navíc když se jednalo o 40. kulatý ročník tohoto legendárního klání.
Když jsem tedy na prvním kopci ležel na zemi, tak jsem si říkal: ...a je to v prdeli! Rychle se zvedám a čekám jen náraz zezadu od dalšího borce co má taky přetočenej tachometr... Naštěstí se tak nestalo. Nicméně, docvaknout si ten kilometr, co je špice fuč, byl pro mě nelidskej výkon... Takže když jsem se vrátil ve Šluknově na náměstí do hry, byl jsem přesvědčenej, že je se mnou ámen, že každou chvíli někdo cvakne vypínačem ;-).
Tempo kluků z Unlimited týmu bylo dost ostré a po celou dobu jeli na špici minimálně tři jejich jezdci. Ve Vilémově, v dalším stoupání na trati, jsem účastníkem další zbytečné strkanice :( ... Zastavuju uprostřed stoupání, vycvaknutý nohy z pedálů, naštěstí ale nikam nepadám :), už jen sprostě nadávám.
Otáčíme se směrem k Rumburku, jsme za dalším standardně neplánovaným kopcem na trati, díky objížďce a konečně zjištuju, že na limitu je se mnou zde víc jezdců... Balík se trošku zmenšil. Konečně je čas, před Brtníkama něco zkusit... Když to už neumím do kopce, zkúsíme to cez vesmír / jak kdysi zpívala Tublatanka :)
https://www.youtube.com/watch?v=XR2eT0qJwqA
Takže dole kopcom a přes šraňky, tady se dalo vždycky hezky potrápit soupeře :)...
Jsme dole ve čtyřech, říkám klukům z Unlimited, teď už je to na vás, kdy jindy! Bohužel, Samuel má defekt... Já mám taky defekt, ale nohou, křeče se nemilosrdně dostavily pod posledními serpentinami :)... Je vymalováno!
Koušu se do držky a jedu přes křeče... Nahoře na Brtničáku byla prej skvělá atmosféra, spousta fanoušků, popsaná silnice???... Promiňte, omlouvám se, neviděl jsem nic... Jen mlha přede mnou a asi i za mnou.
Na dostřel je cca sedmičlenná skupina, vracím se po cca dvou kilometrech zpět a naivně si myslím, že je to první skupina a říkám klukům, hele borci, nestřídám, já už budu jen špurtovat! Jede se na půl plynu, je to proti větru, odpočívám a vyhovuje mi to, musím ještě nechat kopyta chvíli orazit...
Jsme v Rumburku, křeče jsou zpět... Spurtuju co to jde a za páskou vycvakávám nohy, nemůžu je nějak ohnout, mám vůbec ještě kolena :)? Nechal jsem tam letos úplně všechno... Nestačilo to nakonec na víc než na pátej flek... Před námi byla ještě dvojice uprchlíků, vůbec jsem o nich přes tu svou vlčí mlhu nevěděl :).
Nakonec i tak jsem smířenej, ostuda to nebyla a lepší to už nebude a asi si zajdu fakt k nějakýmu doktorovi, aby mi to vysvětlil, že vyhrát můžeš chtít, hlava si to furt pamatuje, ale věk zastavit bohužel nejde. Sundavám zapůjčený dres, sundavám černou pietní pásku na počest Petra Mudry / zasvěcení vědí o čem je řeč / a jdu si někam sednout na kafe.... Asi s dětma do cukrárny!
Promiň Peťo, doktore, přijet na náměstí zvednout ruku k nebi byl od května můj jedinej cíl... Dal jsem tomu v rámci svých možností a práce úplně všechno, jezdil jsem po závodech, měl strukturovanej tréninkovej plán on Ondry Vojtěchovského, dostával jsem do držky(ne doma :) ale na závodech :)), málo spal, abych stihnul práci, a ty vole, co jsem udělal poprvé v životě? Nedal jsem si několik týdnů ani jedno pivo, ani kapku alkoholu, takovej jsem dement... Větší, než jsi si kdy sám myslel. Není čeho litovat, mise splněna na 100% nebyla, ale jak říkal McMurphy, alespoň jsem to, kurva, zkusil!
https://www.youtube.com/watch?v=QAnpj2dfgRw
Nedělní vyjetí na rund strecke v Ponickau bylo výživné :)... Nakonec to dopadlo v cíli jako přes kopírák výsledkově... Zase pátej flek celkově a druhej v důchodcích... Naštěstí tentokrát bez pádu. Traťovky v cíli byly výživný a limonáda s pěnou zasyčela do krku jako balzám na duši.
Tak konečně nyní může začít zima a snad se nám trochu ochladí, já kluk z KaŠe jsem byl vždycky spíš stavěnej do zimy a deště :)...
Hezké dny a hodně zdaru všem lidem dobré vůle.
Cuba Libre
p.s.: A pro zlé jazyky jen doplním, můj nový dres na TDZ byl jako hold a poděkování za neúnavnou práci Tomáše Fanderlíka, za jeho práci s mládeží a dětmi(nejen se svými synky), ... takže tak! Kolokram je dál a bude vždy: Is not dead!
...hey, Maty, jak dlouho budeme čekat na toho tátu?
je toho moc i na mě, sama táhnout domácnost, pracovat po nocích pro Kolodrát a starat se o ty dva(tři?) lumpy
.... start byl letos velmi, velmi poklidný... Tak nějak vypadá ten příslovečný klid před bouří ;-). Asi proto následovalo dost nervózní peklíčko v podání některých nevyzávoděných borců :)... Každej si chtěl hrát asi na Pogiho :)... Byl alespoň čas, pokecat chvíli s Valaškou(Ján Valach, můj vzor z mládí ) :).... díky za foto - Marián Maštrla
... zvednout se v pár vteřinách z asfaltu nebyl problém... Kolo bylo v cajku, nebyl problém... Dojet dopředu zpět na špici byl, kurva, problém :), Houstone, velkej problém...! :-D Připadám si jako Muž, který se směje(hrdina románu Victora Huga Gwynplaine ;-))
... tady už pohoda... Emoce už jen kladné a radost ze zdárně dokončeného práce... Díky za foto kluci!
... a srdečná emoce je nejvíc :) ...díky za podporu!
...tohle je teprve generace! klobouček!
... Tesile, prosím tě, ukaž nám, jak to tehdy bylo ve špurtu s tím Jendou Ulrichem? Hele kluci můžete mě houpat, ale jen trochu jo :)?!
... čekání na vyhlášení je někdy trochu zdlouhavé, ale vždy ta atmosféra nakonec stojí za to :)
... divá zvěř si usnula a je jedno kdo a co a jak hlásí do mikrofonu :)
.... hele Kuře, tobě už je taky čtyřicet? .... tohle jsme si nedomluvili, tohle je náš revír, rozumíš tomu, jo :)?
... pocta dostat pivo od mistra :)!
...díky všem, pěknej slunečenej den, plnej kámošů a lidí co mají rádi ten nesmysl na dvou kolech.
... tak si sem pod ten první alespoň stupínek sednu... Příště bych zde mohl taky bezvládně ležet
... tohle je fotka na podporu a k poctě pana Tomáše Fanderlíka za jeho obětavou práci s mládeží zde na konci světa ve výběžku. Jen tak dál, nakonec třeba jednou ten Real rozkopeme společně :) ....
...nedělní vyjetí na Rund Strecke v Ponickau bylo opravdu výživné :), to vám řeknu. Přišel jsem si jak ten rezatej samopal vzor 24, co má kadenci ra ta ta ta :)...
...nakonec to cinklo na chlup stejně jako na TDZ ... Asi už nic nevyhraju :)