Týden po návratu utekl jak voda. Jsem opět polapenej do pasti jménem Kolokrám a ty čtyři dny na ostrově s kamarády, jako by vůbec neproběhly... Zase jedu non stop v dílně, na prodejně a večer u mailů a zase v dílně... Opět ve stylu - noc je jako den, jak zpíval kdysi Petr Muk / Mukovi ani gram :) / Jak dlouho to ještě budu snášet, nadávat a přitom mě to bude bavit i když držkuju nevím... Ale je to stejně paráda, být přes to všechno svobodným pánem z KaŠe a dělat práci co vás baví a naplňuje :).
Vydatná snídaně před švihem je potřeba :)
Kudy? Cesta do hor přes vojáky - kdo byl na ostrově, přesně ví kudy :) !
Cizí pohled v davu, za mnou lidi před ním uhýbaj, snad se jejich oči bojí, snad se stydí za svou tvář..
Andratx, s kopytama nahoře... Shořely brikety i mapa Sinaje... přikládám tikety, ve tváři sinaje :).
... razítko Kolokrámu musíme nechat na každým kopci, na každý ceduli - byl jsem zde!
...nebe je modrý, voda je mokrá a ten klid bez lidí to je balzám na mou duši :). Ten pan Vrchlický měl pravdu s tou jeho hláškou: ...pod námi je voda, nad námi jsou mraky, polibte mi prdel a ten druhej taky... :-D.
...jednotka lebek na výletě v Sant Elm
Port de Andratx a jak jinak, čas na kávu!
Pardon, skoro doma :) ještě pár kroků zbývá...
... jo, někdy se ten švih trochu protáhne a v noci je zima i na ostrově :)... Musíme se "dekovat", ne zdekovat! ;-)