Na sever k majáku ... den šestý a sedmý ... cesta zpět

Jeden cíl splněn. Druhý přede mnou. Jak jsem si řekl při odjezdu z Cínovce, cestu zvládnu komplet tam i zpět v sedle. Čekají mne tedy už jen 4 dny a odhadem 700 km. Počasí tradičně raději nesleduji, mám jen pár informací z Čech a ty nejsou moc pozitivní. Asi to bude bolet :)

Den šestý. Vracím se domů, dovolená na pláži je u konce. Trochu zvláštní pocit v hlavě, než když byl cíl maják u moře :) Ráno to beru podél pláže a míjím přesouvající se koňská spřežení na ostrov Neuwerk.

Poslední rozloučení s majákem ... a v 8,30 opouštím město Cuxhaven. Nabírám přímý směr Teplice.

Na stezce probouzím ospalé ovce. Teď by to chtělo blatníky, některé úseky dlážděné bobky, jsou trochu očistec … :)

Jako rozloučení potkávám loď společnosti Yang Ming, která je čerstvě v provozu od letošního roku ...

největší, kterou jsem po cestě potkal.

Přiznávám, tělo dnes od rána cítím. Nohám trvá déle než se roztočí, ruce už neví jak chytit řídítka a sedací partie, i přes kvalitní mazání, nechci raději komentovat. Pokládám se a hledám na rovinatých úsecích nebolavou polohu.

Projíždím opět mezi jablečnými sady, a tak využívám příležitosti k doplnění vitamínů, je to echt bio.

Místy už si připadám, skoro jako u nás doma, Karlstein nebo Karlštejn :)

Jablečná energie pozvolna dochází a tělo si říká o něco jiného. Cítím, že sil už není tolik. Míjím pumpu, zastavuji, netankuji, ale tradičně nakoupím a na chvíli usedám o kus dál v parku. Jdu na to jako vždy po svém, tohle mě nakopne :)

Energie vydržela a v podvečer dojíždím do cílového města Lüneburg. Dnes to vyšlo lehce přes 170 km.

Po ubytování, které zjišťuji, bylo trochu šlápnutí vedle (prý, zaparkujte si kolo venku u stojanu přes noc) se tradičně a na kole vrhám do centra města, za poznáním :)

A energetické tyčinky a gely konečně nahrazuje něco lepšího.

Uličkami se proplétám ...

k 56 metrů vysoké vodárenské věži dokončené v roce 1907 ...

a na historické náměstí s kostelem sv. Jana Křtitele se 108 metrů vysokou věží.

Upoutávka na místní zoo mi připomíná tu ústeckou, kde je tuším namalován slon.

Tradičnímu preclíku neodolám a s jeho společností zakončím dnešní den. Ještě mě čeká naplánovat zítřejší etapu a zajistit nocleh. Pokračuji totiž stále dle plánu, na kole a o den rychleji.

Den sedmý. Ráno žádná sláva, navíc moc dobře se mi nespalo. Venku tradičně po dešti a kosa. No, na návleky na nohy, to ale pořád nevidím :) opouštím město a po několika kilometrech bloudění chytám správný směr a dokonce vysvitne slunce. Je zase důvod se smát, vlastně, dnes i nejen díky počasí …. Jen mě štve ten vítr.

Jede se vcelku dobře a metu 1000 km dnes překonávám bez obtíží. Tělo je překvapivě zase v pohodě, vše funguje i pravé koleno se po počátečních bolestech zase uklidnilo. To je to jediné, co mě trochu zlobí a znervózňuje …

Pomalu, ale hlava už blbne, cesta jednotvárná, roviny, jen šlapu a nic zajímavého … je to zkrátka na bednu :)

A tak vím, že potřebuji do mozku tu správnou energii, stánek na konci městečka Gartow nabízející currywurst, přichází právě vhod a po chvíli je zase fajn :)

O 60 km dál se blížím k městu Stendal. Projíždím městskou branou z roku cca 1460, pokračuji do centra …

a chvíli vydechnu u rytíře Rolanda stojícího poblíž kostela.

V místním bazaru zhodnotím nabídku, párkrát jsem si auto z DE dovezl, ale stíhačku ještě ne :)

Počasí dosud vycházelo, ale teď je mi jasné, že to bude těsné. Přidávám a snažím se před deštěm zmizet, kličkuju jako zajíc a bohužel, zase bloudím. Na telefonu mám, nevím proč, nefunkční data. Naštěstí po několika zbytečně najetých km nabírám opět správný směr …

a jak vidím mlýn u města Jerichow, je mi jasné, že už to mám jen kousek.

Dnešní etapa po skoro 200 km hotová. Jsem zase ve městě Genthin, bydlím ve stejném hotelu jako po cestě k moři a tak s paní recepční probíráme útrapy cesty :)

Už jen tradiční vyjetí do města, večeře a naložit něco malého na večer. Schod za schodem jsem blíže svému druhému cíli. Jen se mi trochu komplikuje páteční etapa, ve městě Riesa nenacházím ubytování a tak to budu muset protáhnout až do Míšně … tuším, že to bude bolet.