Jedním z mých nejoblíbenějších způsobů relaxace je sauna. Posedíte, někdy se dostanete do stavu polospánku a hlavou se vám honí myšlenky na všelicos.
Bývaly doby, kdy jsem si poklidné syčení horkých kamenů, polévaných vodou, užíval každý den. Měli jsme ji doma a bylo to prima. Ideální doba, kterou jsem v ní trávil, byla mezi 15 - 20 minutami. To je pro moje tělo tak akorát. Ze všeho nejlepší bývala ta poslední minuta, kdy jsem věděl, že už půjdu ven a dopřeji tělu slastný pocit kontrastu v ledové vodě. Prostě paráda :-)
Tak a teď jsi představte, že je člověk v sauně hodiny hned tři, má pocit, že se roztaví, ledový bazén v nedohlednu a kousek blahodárného stínu ho čeká až za cílovou čárou. Takto nějak to vypadalo na Extralize Masters v Lučanech nad Nisou. Šest brutálních okruhů, které daly celkový objem 94 km. Trať vedla nahoru, dolů, doprava, doleva, prakticky žádná rovina. Tak tomu říkám opravdová zkouška morálky, skoro celou trsu přemýšlíte o přežití, ne o výsledku. Pro představu připojuji i profil závodu. To není namalovaný hřeben, ale opravdový Lučanský tobogán.
Na druhou stranu je to ale jedinečný způsob, jak vyzkoušet funkčnost iontových nápojů a energetických tyčinek v praxi. Nemusíte spoléhat na placebo efekt promo letáků, kde do vás prodejce hustí nepočítaně informací o složení, nepostradatelnosti toho a onoho vitamínu a podobně. Ve chvíli kdy z vás proudem mizí pot a odnáší sebou potřebné minerály, prostě potřebujete vrátit tělu energii. A mě se to dařilo na plné čáře.
Jediné co jsem nedokázal v plné míře podchytit byla obyčejná voda. Měl jsem jí sice čtyři litry, přesto jsem byl v cíli vyschlý jako troud.
Robert Heczko