Tak už to táhnu/eme 25 let!

Mým národům, kolokrámnickým!

Vzhledem k celosvětové historii je pětadvacetileté výročí absolutní nic! Ale když to vezmete z jiného pohledu, obětovat něčemu dvacetpět let života, to už je něco úplně jinýho. Je to podobné, jako kdybyste převrátili slavný Armstrongův výrok o malém kroku pro člověka, ... :D.

Dostat nápad, ten realizovat, rozjet to a postupně se dostávat na úroveň, kterou si člověk v hlavě nastavil, sbírat zkušenosti, učit sám sebe a následně své kolegy, vysvětlovat, přesvědčovat aby to celé šlapalo tak, jak má, ... Co ještě k tomu povídat? Kdo něco podobného zkusil a zažil, ten ví, že by to "vydalo na román" ;).

Už jsme to prezentovali vícekrát - naším cílem vždy bylo nestat se běžným průměrem, být trochu odlišní a najít si okruh spřízněných duší, kterým podobný styl vyhovuje. A tyto naše příznivce si udržet a rozšiřovat jejich okruh. Pozor, neplést si se stylem nekonečného růstu! To bývá obvykle cesta do ... Nevěříte? Je to tak a ubránit se tomuto trendu, zachovat chladnou hlavu a udržet si jedinečnost a svým způsobem jakousi exkluzivitu, to není sranda.

Dříve jsem to vídal hlavně v amerických filmech a vždycky mě to sralo a nechápal jsem ... Teď už je to realita i u nás. Tak třeba někdo založí jakoukoliv firmu. Snaží se, dává tomu svoji energii, nápady a spolu s kamarády postupně vybuduje něco jinýho, než je všude kolem. A jako každý zboží má svého zákazníka, tak i taková firmička najednou získává okruh zákazníků a fandů, kterým se právě tohle líbí - že je to tak nějak jiný, něž je běžně zvykem. A nějak to všechno funguje, protože to má svou duši, nápad, styl, ...

Potom jsou tu také jedinci, kteří podnikají v čemkoliv. Ovšem to "cokoliv" musí právě teď sypat! Je jedno, o co jde, je to jen čistý byznys. Jestli jsou to auta, grilovaná kuřata, rozvoz holek zákazníkům, brambůrky, ... a rychle se vydělává. Jo, je fakt, že to maká, že se tak dají vydělat hodně slušný peníze. Je to jenom o tom, jak moc je kdo otrlej a kolik má času sledovat, co právě teď frčí.

Těmhle typům to ale nestačí. Časem se začnou poohlížet po fungujících známých firmách a snaží se nějak u nic zaháčkovat, využít stávající renomé a vypumpovat z nich maximum - ovšem, co je podstatný - jen v krátkodobým horizontu. Za co nejkratší dobu vydělat co nejvíc a potom se vrhneme třeba na parfémy nebo zdravou výživu. To, že ten duch, ten styl takové firmy zmizí, protože se z ní stane úplně stejná, jako jsou desítky jiných, je vůbec nezajímá.

Všechna ta energie, myšlenky, nápady a všechno to, co z toho udělalo něco odlišnýho, zajímavýho, je najednou nenávratně pryč ... a nikoho už to ani nezajímá. Zase bude něco jinýho ... Tak bacha! My jiní nebudem! To vám slibujeme za sebe i za tu naši okřídlenou lebku. Ta nad námi a snad i nad vámi, našimi příznivci stále drží roztažené ty své ochranné perutě.

Howg.

Cuba Libre